Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Utopenci v rytmu tanga

29. 03. 2012 9:12:59
Jak naložit UTOPENCE a zbláznit se z toho. Orchestr již připraven v zákulisí, vše se chystá na velkou slávu.

Řeznictví u Matouše je středobodem galaxie. Sráží se zde komety, černé díry, supernovy a jiné vesmírné haraburdí. Přesto z toho vždycky řezník vyjde bez ztráty kytičky a s úsměvem. Hned jak jsem vstoupil, křičel na mě, že právě dovezli jejich výtečné špekáčky.

Rej mých myšlenek se roztančil. Smyslné tango ovládlo i mé chuťové pohárky, které se naplnily až po okraj líbeznou sladkokyselou chutí. Ano, již není cesty zpět. Naložím si provotřídní, české, nefalšované Utopence.

Věnec buřtů jsem si omotal kolem krku a vykročil k domovu. Za občasného pohvizdování jsem si proplouval davem jako mléčná dráha mezi hvězdami. Výlohy všech obchodů se za mnou otáčely a hostesky zvoucí k návštěvě právě jejich restauračního zařízením, měly oči navrch hlavy. Na eskalátorech směřujících do podzemní dráhy bylo plno. Jak jsem se přiblížil, dav se rozestoupil. Jindy narvaný vůz metra zel prázdnotou, poněvadž samolepka na dveřích povolovala vstup jen osobám se špekáčky kolem krku.
Na sídlišti kde jsem se vynořil, zpívali kosi. Když jsem vstoupil do našeho panelového domu, výtah poslušně čekal na mě a na špekáčky v přízemí, což se mi stává málokdy.
Klíče zahartusily v zámku a můj byt zalily blýskavice, jež vznikaly odrazem světla od vyleštěných špekáčků kolem mého krku.
Tašku s nákupem jsem odložil na kuchyňskou linku a čekal, co se bude dít dál.
Tango v mé hlavě zesílilo.
Nejdříve jistými kroky přitančila paní cibule ve zlatavém závoji. Hned za ní se vykutálel pan pepř s novým kořením a vytvořily tak kolem sličné cibule kruh. Následovaly další vážení hosté tohoto večera. Obecenstvo tvořil na bobku sedící bobkový list s mletou paprikou, na další místa jsem umístil všechny špekáčky, sterilovaná okurka stála až v zadní řadě.

Hudba vyšuměla ve ztrácejícím se decrescendo. Dirigent si klepáním své taktovky vynutil pozornost. Scéna pohasla, kulisy oněměly. Cibule s novým kořením a celým pepřem ukončily svůj tanec a usedly. Uhrančivý sloup světla zamířil přímo doprostřed pódia, kde se objevil konferenciér dnešního večera.
„Vážené dámy, vážení pánové. Je mi velkou ctí, přivítat na naší scéně hosta nejveleváženějšího. Právě přichází: Seňor O.C.E.T !!!“
Hlediště propuklo v burácivý potlesk. K předním řadám, které povstaly, se připojil i zbytek obecenstva kromě sterilovaných okurek, které již stály.
O.C.E.T. si změřil své příznivce sebevědomým pohledem a všemi póry svého těla si vychutnával slávu a čest, které se mu nyní dostávalo plnými doušky. Potlesk neustával, proto všem pokynul na znamení uznání projevené oddanosti, přistoupil k mikrofonu a pravil:
„Buenas noches.“ Byla z něj cítit autorita. A to značně.
Záhy pokračoval:
„Dostalo se mi velké cti slavnostně zahájit dnešní večer. Nebudu to již déle protahovat a zdržovat vás. Chci, abyste se dnes především bavili.“
Z náprsní kapsy svého saka vytáhl pergamen a četl:
„Vážení přátelé. Považuji tímto dnešní nakládání Utopenců za zahájené.“
Nůžkami přestřihl bílou stuhu a zachytil několik klobouků, jenž nadšené obecenstvo znovu za potlesku ve stoje, házelo na podium.
Pak se všichni aktéři shromáždili ve foyer, aby se s veleváženým hostem seznámili. Dirigent se znovu chopil svého žezla a večer tedy již opravdu mohl začít.
Nejdříve odhalila své vnady cibule svlečením svého zlatavého závoje. Průsvitného obleku jsem zbavil i všechny špekáčky. Na sporáku již do rytmu orchestru bublala voda, do níž se rozlil seňor O.C.E.T. Hned za ním do kastrůlku naskákalo veškeré koření včetně soli a špetky cukru.
Kapela teď nasadila do repertoáru své největší triumfy. Sálem se rozléhal moderní rock & roll, který veškeré osazenstvo kastrůlku přivedl do varu. Bobkový list se střídavě vynořoval a zase mizel ke dnu, sůl s cukrem v tom víru nebylo vidět vůbec a ostatní do sebe narážely jako na heavymetalové tancovačce. Zběsilý rej po chvíli všechny vyčerpal, proto odešly k baru vychladnout.
Poté jsem se věnoval špekáčkům. Podélně naříznuté, s plátky cibule a sterilované okurky uvnitř se kochaly sami sebou v odrazu sklenice, kterou jsem měl právě pro tento účel připravenou.
Nejdříve jsem do ní naskládal připravené špekáčky. Chvíli se jen tak plácaly na suchu.
„Vždyť se tu umačkáme!“, zvolal největší z nich.
Rychle jsem popadnul kastrůlek s vychladnutým nálevem a orosil jejich zpocená čela. To bylo povyku pro nic! Staří dobří kamarádi se vrátily z výletu po nehostinných krajinách sporáku a rázem si měly o čem vyprávět. Večer se chýlil ke konci, a protože byly všichni unavení a uřícení ze slavnostní párty, vložil jsem je do lednice.
Party tak pokračovala v lednici. Co konkrétně se tam dělo po dobu 10 dní a 10 nocí netuším.
Ale jak říká prastaré přísloví: “Co se stane za dveřmi lednice, zůstane navždy za dveřmi lednice.“

Po deseti dnech jsem se k ní s trochou nervozity přiblížil. Výsledek párty utopenců pro mě byla zatím jedna velká neznámá. Nedošly k újmě? Nezanevřely na mě? Svoji dlaň jsem přiložil k rukojeti této hvězdobrány a opatrně ji otevřel...

EPILOG

Tam v dáli pod cypřišem, v šeru zapadajícího slunce, odpočívaly utopené špekáčky ve zlatavém nálevu a těšily se nebeskému zdraví. S rukama za hlavou nasávaly poslední sladkokyselý koktejl brčkem a ťukajíc o stěny sklenice oslavovaly návrat osvoboditele.
Na stole již rozestláno pro příchod hostů, dva plátky chleba opřené o roh talíře a pivní pěna na vrcholu sklenice plesala. I první špekáček vyskočil přímo na talíř a ještě chvíli se kutálel z jedné strany porcelánu na druhou. Za ním přispěchal druhý a vše dovršila tekutina, která vnuknula tělům špekáčků život.
Party pro utopence skončila. Ovšem mně, mně právě začíná.
Dobrou chuť!

Poznámka autora: Název řeznictví je fiktivní, kdyby se to rozkřiklo, nerad bych tam pak stál frontu.
Většina sloves je uvedena s ypsilon, ačkoliv často jsem měl touhu tyto bytosti oživit změkčením koncovky slovesa.

Jak jsem podobným způsobem nakládal hermelín - ZDE

Autor: Ondra Kňava | čtvrtek 29.3.2012 9:12 | karma článku: 9.10 | přečteno: 1371x

Další články blogera

Ondra Kňava

Díky antioxidantům žena přišla o plíce

Zdrcující sílu antioxidantů poznala 39letá žena z Příbrami. Častá nachlazení a s tím spojená pracovní neschopnost, přiměly Jiřinu (39) k samostudiu.

7.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 24.33 | Přečteno: 1904 | Diskuse

Ondra Kňava

Kazma odhalí svůj další velkolepý podvod ve své One Man Show

Odhalení dalšího podvodu od Internetového baviče Kazmy se blíží. Již brzy bude zveřejněno v jeho One Man Show. Vše se podařilo propálit díky jednomu ze strůjců celé akce. Čtěte níže.

26.5.2017 v 9:47 | Karma článku: 13.88 | Přečteno: 1129 | Diskuse

Ondra Kňava

Kajínek na Hrad

Vskutku netradiční a odvážné řešení zvolil prezident České republiky Miloš Zeman pro řešení současné vládní krize.

12.5.2017 v 13:57 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 414 | Diskuse

Ondra Kňava

Jak jednorázově po Vánocích zhubnout až 8 kg

Jak to tak po Vánocích bývá, nějaké to kilo navíc se objeví u většiny z nás. Jak však záhy zjistíte, vaše váha se po Vánocích vůbec, ale opravdu vůbec nezvýšila. Nevěříte?

4.1.2017 v 9:18 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 707 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 212 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 344 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 6.55 | Přečteno: 277 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 762 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 463 | Diskuse
Počet článků 203 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4339
Pokud jste právě dočetli jeden z mých článků a něco v něm nechápete, rozhodně to neznamená, že jste imbecil.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.