Neboť stále trvá určitá nejistota ohledně toho, zda se naši poslanci rozpustí či nikoliv, připravil jsem stručný návod, jak zcela bezproblémově a bez velkých nákladů rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Dle mých propočtů to bude trvat zhruba 8 minut.
Doprostřed Poslanecké sněmovny se umístí sud nebo lavor. K lavoru umístíme schůdky a věšák. Tuto nádobu naplníme až po okraj H2SO4. Pro poslance raději nebudeme tento chemický vzorec překládat, některé z nich by to mohlo přinejmenším rozrušit nebo naopak motivovat. Ovlivňovat rozpouštění poslanců, bych ale rozhodně nechtěl.
Poslanci se postaví do řady. Doporučuji, aby jako první ve frontě stáli šéfové svých stran, aby každý poslanec věděl, zda-li se má či nemá rozpustit. Taktéž alespoň uvidí, co je čeká.
Jistě se shodneme, že rozpouštění Poslanecké sněmovny musí mít reprezentativní charakter. Na úplně posledním schůdku tedy bude vyvýšená plošina, kde musí stát hlava pomazaná. Ano Miloš Zeman. Je to on. Lepší reprezentaci si tento akt nezaslouží.
A už tu máme samotný proces rozpouštění. Jako prvního tu máme šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku. Zdraví se s prezidentem republiky, odloží si sako na věšák a zkoumavě hledí do kádě plné kyseliny sírové (ano, teď už to můžeme prozradit). Ještě se rozverně ptá Miloše, jaká je voda.
Tak co, rozpustí se, či nerozpustí? Bohuslav je muž činu, a tak skáče šipku do průhledné kapaliny, až to zašumí. A to už se přidávají i ostatní poslanci sociální demokracie a dle jejich úsměvu jim to jde náramně k duhu. Miloš Zeman má takovou radost, že vždy každého poslance před jeho skokem motivuje průpovídkou „Poď mi Hop“ a hlasitým tlesknutím.
To je najednou legrace na Starém Bělidle!
Příslušníci ostatních politických stran již nedbají na sliby svým voličům a v nenadálém veselí a v euforické náladě berou káď s H2SO4 útokem, aniž by došlo na interpelace. Všichni bez rozdílu pohlaví, věku a politické příslušnosti skáčou do kádě, až kyselina prská na schůdky, z nich se kouří, nikomu to nevadí, je tu po dlouhé době opravdu veselo. Do kádě s kyselinou sírovou skáčou i ti co stáli mimo frontu, jednalo se o nezařazené poslance. Neskáčou jen poslanci ve vazbě, ale ti to pak odskáčou. Poslední poslanec se vrhnul do kádě a Poslanecká sněmovna se tak bezezbytku a definitivně rozpustila.
Na vyvýšeném místě nad vším stále bdí prezident republiky. Hledí na hladinu, na níž se odráží jeho letní sestřih. Z náprsní kapsy vyndává prázdnou decinku, z kádě si nabírá vzorek bezbarvé tekutiny a na ex jí do sebe obrátí.
Neboť rozpuštění Poslanecké sněmovny bylo přenášeno živě do všech televizí, sdělovací prostředky již ve večerních zprávách přinesly reportáž o tom, že v závěru celého ceremoniálu postihla hlavu státu lehká viróza. Hned po zprávách na ČT1 se ovšem v novém pořadu Daniely Drtinové objeví Miloš Zeman svěží a v plné síle a vyvrací tak dohady o svém chatrném zdravotním stavu. Na prezidentu republiky je ale přeci jen něco zvláštního. Kolem krku totiž má obtočenou šňůrku, na níž je uvázána prapodivná lahvička, z níž se občas zakouří. Až v závěru pořadu, kdy jsou již otázky Drtinové zdrcující a kdekdo by se mohl obávat brzkého konce její kariéry, se prezident omluví, otevře lahvičku, napije se a konečně tu zase máme prezidenta, tak jak jsme ho vždycky znali a znát budeme.
