Na japonských ostrovech bijí na poplach. Tradiční pochoutka, jež se rozšířila doslova po celém světě, je ohrožena. Rybička Sushi, z níž se připravuje jediné a originální Sushi je na pokraji vyhynutí. Ve své studii to zveřejnila japonská univerzita Waseda.
Ještě na počátku a v první polovině 20. století žila rybička Sushi stříbřitá (ricidellis argentaey) vcelku spokojeným životem. Roční objem rybolovu nijak neohrožoval přirozenou obnovu v mořích ve východní Asii. Produkce ryby dostatečně pokrývala trhy celého Japonska a východoasijských států. Statistiky hovořily o ročním výlovu 25 000 tun. Situace se začala dramaticky měnit s rozšířením této pochoutky do Spojených Států Amerických a později do Evropy. Její obrovská popularita si vybrala svou daň. Současná roční produkce nutná k uspokojení světového trhu dosahuje 260 000 tun ryb Sushi!
Unikátnost ryby Sushi spočívá v tom, že obývá pouze a výhradně vody omývající japonské ostrovy, v menší míře pak Čínu a také Rusko. Specifická teplota, ale zejména hloubka je pro rybičku Sushi nezbytná k přežití a brání tak k masivnímu rozšíření po celém světě. Vědci dokonce označovali Sushi za endemický druh, tedy druh, vyskytující se jen na jednom místě na světě. Oblast je ale pro toto označení příliš široká, proto bylo toto zařazení zrušeno.
Sushi stříbřitá se nyní hojně vyskytuje v Japonském moři, Východočínském moři, Ochotském moři, v menší míře pak ve Filipínském moři. Tím výčet výskytu původní originální „suroviny“ k přípravě Sushi končí. Mediálně známý je nedávný spor mezi Japonskem a Čínou o ostrov Senkaku (Ťiao-ju), který leží v podstatě v centru největšího výskytu ryby Sushi. Ačkoliv obě strany argumentují historickými prameny ve prospěch své představy o vlastnictví ostrova, je jasné, že i tady jde především o ekonomický zájem nad kontrolou nemalé populace Sushi stříbřité v hlubokých okolních vodách.
Unikátnost výskytu byla až doteď japoncům ku prospěchu, neboť výnosy z vývozu této ryby tvoří až 7% příjmové strany japonského rozpočtu. Univerzitní výzkum se ale v závěru studie ptá: Není poněkud krátkozraké ohrozit dosud uspokojivě fungující populaci Sushi stříbřité v japonských vodách jen za cenu současných, krátkodobých zisků?
Japonští ekonomové ovšem kroutí krky. Japonsko je země s nejvyšším zadlužením ze zemí OECD. Výpadek na straně příjmů si nemůže dovolit a kde nahradit ušlý příjem? Japonská vláda tak dělá, jako že se nic neděje. Dále uzavírá obchody na dodávky Sushi a v podstatě před problémem strká hlavu do písku.
Studie je alarmující zejména z důvodu s jakou přesností byla zpracována. Začala již v roce 2000 a každý rok mapovala hojnost výskytu ryby Sushi. Podle ní se ve výše vyjmenovaných mořích nalézalo v roce 2000 až 480 000 tun této ryby. S každoročně narůstajícím počtem vylovených tun se ale výskyt ryby snižuje až o 9%. Populaci Sushi se tak v mořích nedaří dostatečně obnovit na původní úroveň a každým rokem výskyt Sushi stříbřité ubývá. Univerzita spočítala, že maximální možný výlov pro zachování druhu v neubývající populaci ryby je 176 000 tun. To je ale žalostně málo. S novými a rychlejšími možnostmi přepravy této ryby do těch nejvzdálenějších koutů světa spolu s novými technologiemi hloubkového zmražení je poptávka po Sushi stále stoupající. Vědci z Univerzity spočítali, že při neměnném trendu růstu poptávky po rybách Sushi, bude jejich populace v průběhu 12 let zcela zdecimována. Její obnova by pak trvala celé jedno desetiletí při absolutním zákazu výlovu této ryby.
Jak asi sami víte, již nyní se díky vysoké ceně této ryby příprava sushi odbývá všemožnými náhražkami. V pokrmu, které je vydáváno za „sushi“, tak místo ryby Sushi často nalezneme zabalené avokádo, bambusové výhonky či jinou zeleninu. Tradičními náhražkami z ryb imitující chuť pravé ryby Sushi pak jsou krabí tyčinky, tresky, lososovité ryby a další.
Evropané si již zvykli, že jejich talíř se „sushi“ nějaký podíl těchto náhražek obsahuje. Nemohou se ale spokojit s tím, že podíl pravého sushi s rybou Sushi se stále zmenšuje. V samém Japonsku je samozřejmě nemyslitelné, aby se za „sushi“ vydávaly zmíněné náhražky. Ve většině restaurací se samozřejmě servíruje pravé Sushi s absolutním podílem ryby Sushi. Stejně tak rozmazlený je americký trh. I když zde je podíl ryby Sushi regulován vyhláškou, že ryby Sushi musí být v jedné porci alespoň 50%, aby se pokrm mohl vydávat za pravé sushi.
Právě toto opatření je prvním doporučením univerzitní studie na záchranu Sushi stříbřité v Japonsku. Vždy alespoň jeden kousek v jedné celé porci povinně nahradit jinou rybou či zeleninou v sushi. Jen při zavedení tohoto pravidla by se prý nutná produkce snížila o 15 000 tun ročně.Dalším doporučením studie je omezená kvóta na lov Sushi, dalším neortodoxním návrhem je pak „Sushi půst“ po dobu jednoho roku. Jeden rok půstu každých 5 let by napomohl obnovit zdecimované počty ryb v japonských mořích na udržitelnou úroveň.
Doporučení jak řešit nastalou situaci je mnoho, ale konkrétní schválené řešení je v nedohlednu. Úřady i vláda argumentují faktem, že studie univerzity je jednostranná a tendenční a trvá na provedení dalších měření populací Sushi stříbřité v mořích omývajících japonské břehy. Brzké řešení je tak v nedohlednu, Sushi stříbřitá potichu vymírá a originální Sushi se čím dál více plní zeleninou a jinými náhražkami.
Staňte se fanoušky Blogu Ondry Kňavy na Facebooku. Budete tak mít přehled o nejnovějších článcích, můžete zde přidat svůj názor apod.
https://www.facebook.com/BlogOndraKnava
