Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak trochu širší uprchlický problém

17. 06. 2015 8:53:05
Problém uprchlíků se stává celosvětovým tématem. Denně přiráží k italským a řeckým břehům tisíce „běženců“, jež zpravidla berou tyto přímořské státy jen jako přestupní stanici k další cestě na západ.

Se stejnou intenzitou se v tisku mísí pobouřené reakce nad evropskou politikou, jenž jde prý těmto uprchlíkům na ruku. Zaznívají i názory tyto lodě bez pardonu potápět a vytvořit ze Středozemního moře masový hrob. Mrtvoly jednou vyplavou třeba u pobřeží Francie, ale to už je druhotný, nezajímavý efekt takového počinu.
Nechci rozhodně bárky plné lidí potápět, ale zamyslet se, zdali vůbec existuje řešení takové situace.
Asi málokdo si uvědomuje, že to není problém, který by vyřešil školák Základní školy.
Nejpopulárnější řešení jsou v dnešní době ty nejjednodušší řešení.
Dovolte mi, se trochu hlouběji zamyslet se nad těmi, co nyní prezentují v tisku nejen známé osobnosti, ale taktéž mí přátelé a vůbec celosvětová veřejnost.

1. Vrátit lodě plné uprchlíků tam, odkud vypluli

Toto je zajisté to nejpopulárnější řešení. Ale než něco tak krásně líbivého vyřkneme, zamysleme se nad tím hlouběji.
Jak lze zjistit, odkud taková loď vyplula? Zeptáme se těch, co tu loď řídili? Můžou si přece vymyslet cokoliv. Třeba řeknou, že vypluli z Ameriky. Proč ne?
Budeme ty dřevěné kocábky sledovat na radaru? Bohužel je to nemožné. Bárky, které k evropským břehům přiráží, jsou tak malé, že je radar nezachytí. Pokud jsou větší, radar je sice zachytí, ale až od místa, kde je nějaký akční radius jiné lodě. Většinou se tak stane již na širém moři, takže ani tehdy tato loď nemá tušení, odkud loď s uprchlíky vyplula.
Ne každý si dokáže představit, jak je vlastně celé Středozemní moře velké. 2,6 miliónů Km2. Asi si pod takovým číslem lze těžko cokoliv představit, ale věřte, že to není vzdálenost na jeden letmý pohled dalekohledem.

I kdybychom našli způsob jak bezpečně určit místo odkud každá loď odplula, co uděláme? Předáme posádce lodě mapku s šipkou, kudy jet zpátky? Řekneme těm lidem: „Ahoj, můžete se zase vrátit?“ A co když neuposlechnou? Co když prostě tu dřevěnou kocábku neobrátí , i když je hezky poprosíme? Namíříme na ně zbraní a zvoláme, „jeď zpátky“! A co když neuposlechnou ani tenhle příkaz? Zabijeme je? Zastřelíme je jako koroptev, že neuposlechli výzvy?
Ano, přemýšlíte správně. Po 14ti denní úmorné cestě se nikdo zpátky nevrátí. I když na ně budeme mířit samopalem, hrozit trestem smrti, nikdo zpátky nepojede.

2. Vypravíme jednou týdně moc velkou loď a uprchlíky vrátíme tam, odkud přijeli

Stačí si přečíst odstavec u bodu číslo jedna. Opravdu není vůbec jednoduché, ba je to dokonce nemožné, přesně určit odkud loď vyplula.
Ale opět trochu do hloubky.
Kdo bude vysílání takových lodí platit? Nebo si myslíte, že si uprchlíci povezou peníze i na zpáteční cestu? Čteme si o tom, kolik tisíců uprchlíků denně připlouvá k celému evropskému pobřeží. Víte zhruba, kolik stojí takový jeden lodní lístek na cestu napříč Středozemním mořem? Trasa Řím-Tripoli cca 700 EUR. OK, bude uplatněna množstevní sleva a bude se spát jenom na palubě. Takže 500 EUR na osobu? Kdo to zaplatí? Já? Ty? On? Jo a kdo zaplatí cestu té lodě zpátky? Do celkových nákladů musíme chtě nechtě započítat i zpáteční cestu, pokud nechceme Afričanům jen tak z plezíru nechávat lodě. Zase jen pro představu uvádím, že když vynásobíme počet uprchlíků týdně x 1000 EUR na osobu jsme rázem v milónech EUR jen na jednu jedinou cestu jediné lodi za týden. Neodvažuji se násobit náklady vrácení všech uprchlíků. Skončil bych v biliónech EUR.

Neopomeňme další důležitý fakt. To budeme ty uprchlíky rozvážet přesně do toho státu odkud vypluli ? No a jaký důvod bude mít třeba Egypt takovou loď přijmout, když není vůbec jisté, že na palubě jsou jenom Egypťané? Anebo je vyložíme 100 km od pobřeží Afriky, ať ten zbytek doplavou, podle toho, kdo odkud je?

Shrňme si to:

Nemůžeme s jistotou určit odkud kdo vyplul, ani odkud kdo z uprchlíků je a není ani nikdo, kdo by ty zpáteční lodě zaplatil, takže jsme opět tam, kde jsme byli. Na začátku.

3. Nenechat ty uprchlické lodě vůbec vyplout

A je to. Jednoduché jak facka.
Ale jak to provedeme? Budeme snad posílat miliardové částky všem pobřežním státům Afriky, aby střežily svá pobřeží a zakazovaly lodím odplouvat? Převezme snad Evropa ostrahu pobřeží Afriky? Můžeme vůbec něco takového požadovat po suverénních státech?

„Hej - budeme okupovat severní pobřeží tvého sátu, jen ať od tebe neodpluje jediná loď.“
Ano, skutečně velmi reálná představa.
I kdyby Evropa nakrásně takovou smlouvu měla, bylo by vůbec technicky možné sledovat celé Africké pobřeží a najít všechny neosvětlené kocábky, které z Afriky vyplují? Jen pro dokreslení, bavíme se bezmála o 5000 km pobřeží! Zhola nemožné.

4. Budeme hlídat moře tak důkladně, že všechny kocábky pošleme zpátky ještě v neutrálních vodách, než dosáhnou pobřeží nějakého evropského státu

A jsme u dalšího protěžovaného řešení, které je přeci tak báječně jednoduché.
Budu se opakovat. I kdybychom nakrásně vystavěli tak mocnou flotilu lodí, která by byla schopná sledovat naprosto celé pobřeží Evropy, dnem i nocí, 24 hodin denně, 365 dní v roce, co uděláme potom? Spojíme se s nimi vysílačkou? Myslíte, že budou ty uprchlické lodě mít ještě něco jiného než buzolu a pevné nervy? Řekneme jim: „Hej identifikujte se – Ticho. „Obraťte kurs o 180 stupňů, řekneme jim hlásnou troubou.“ Opravdu má někdo pocit, že by si uprchlíci pouhých 200 km od břehu řekli: „OK, sorry, nevyšlo to, tak my teda plujeme zase zpátky, tak pěkně po vodácku - Ahój.“
Nebavíme o desítce nafukovacích člunů potřebných k nepřetržitému sledování. Bavíme se zde o stovkách těžkotonážních motorových lodí . Kdo tyto lodě zaplatí? Kdo bude platit jejich provoz, posádku?
Zablokujeme ty uprchlické bárky, aby nemohli plout dál, dokud všichni neumřou hlady? Ke každému voru přistavíme svou loď, dokud se neobrátí vítr směrem k Africe?

Ano, vypadá to, že skutečně zvítězí řešení číslo 5.

5. Budeme ty lodě potápět

Ano, taky „řešení“.

Zpráva z tisku:

Do Středozemního moře míří masivní migrační vlna žraloků.
Již i mezi žraloky se rozkřikla zpráva o neutuchajcím přílivu potravy ve vodách Středozemního moře. Ačkoliv dosud byl výskyt žraloků ve Středozemním moři zanedbatelný, nyní celá hejna proplouvají Gibraltarskou úžinou a polykají ve velkém uprchlíky, jež zde potápí vlády Evropských států. Někteří žraloci se dostávají do Středozemí i díky Žraločím tornádům, jež dokážou přepravit žraloky na velkou vzdálenost.

Tento článek není o tom obhajovat uprchlíky, ale zamyslet se nad možnými scénáři řešení uprchlické krize, které bohužel na obzoru nevidím. Každý druhý má v puse řeči o neschopné EU vyřešit problém, ale kdy si konečně přiznáme, že žádné reálné, fungující a smysluplné řešení prostě neexistuje?

Autor: Ondra Kňava | středa 17.6.2015 8:53 | karma článku: 26.34 | přečteno: 5089x

Další články blogera

Ondra Kňava

Kazma odhalí svůj další velkolepý podvod ve své One Man Show

Odhalení dalšího podvodu od Internetového baviče Kazmy se blíží. Již brzy bude zveřejněno v jeho One Man Show. Vše se podařilo propálit díky jednomu ze strůjců celé akce. Čtěte níže.

26.5.2017 v 9:47 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 959 | Diskuse

Ondra Kňava

Kajínek na Hrad

Vskutku netradiční a odvážné řešení zvolil prezident České republiky Miloš Zeman pro řešení současné vládní krize.

12.5.2017 v 13:57 | Karma článku: 12.66 | Přečteno: 375 | Diskuse

Ondra Kňava

Jak jednorázově po Vánocích zhubnout až 8 kg

Jak to tak po Vánocích bývá, nějaké to kilo navíc se objeví u většiny z nás. Jak však záhy zjistíte, vaše váha se po Vánocích vůbec, ale opravdu vůbec nezvýšila. Nevěříte?

4.1.2017 v 9:18 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 671 | Diskuse

Ondra Kňava

Jak Radek Banga pískal na Bílou šatnářku s kabáty

Takový krátký fejeton jak to všechno bylo ve skutečnosti. A budete mile i nemile překvapeni. Všechno totiž bylo trochu jinak.

1.12.2016 v 16:34 | Karma článku: 28.28 | Přečteno: 1651 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Zdechovský

Jak dlouho budou soudní znalci šikanovat svými posudky nevinné lidi?

Česká justice má opravdu veliký problém. Je jím neomluvitelná a trestuhodná neodbornost soudních znalců. Nedbalost, která může člověka dostat za mříže. Proč k tomu vedení české justice stále mlčí a nezakročilo již dříve?

29.6.2017 v 16:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Jiří Turner

Nesmíme na veřejnosti kouřit, pít a křičet, ale budeme moci střílet

To je fajn. Vskutku ukázkový příklad, jak udělat z lidí idioty. Restrikce běžných lidských činností, omezování občanských svobod, soukromí a podnikání má vyvážit zákon, který občanům umožňuje v konvenční válce využít své zbraně.

29.6.2017 v 12:44 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 789 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Zvítězí Kulhánek nad Zemanem? Těžko, Anežko!

M. Zeman měl zatím pro příští volby za vážné soupeře jen Drahoše a Horáčka. Teď se objevil další - bývalý šéf Škodovky Kulhánek. Všichni tři mají za sebou nesporné profesní úspěchy, ale v politice mají zkušenosti Anežky z Hudlic.

29.6.2017 v 12:08 | Karma článku: 21.52 | Přečteno: 473 |

Jaroslav Andrýsek

Brutální reklama – svědectví o naší společnosti

V reklamě na banku kocour sežere kanárka. To se klidně může stát, tak v čem je ta brutalita? A navíc, denně na obrazovce vidíme stovky vražd a násilí. Tak proč to pohoršení nad hladovým kocourem?

29.6.2017 v 9:46 | Karma článku: 24.55 | Přečteno: 1008 | Diskuse

Libor Popovský

Rozhodla se Evropa spáchat sebevraždu?

Překlad článku Judith Bergman „Europe: Choosing Suicide?" pro českou verzi webu Gatestone Institute zpracovaný paní Helenou Kolínskou a mnou.

29.6.2017 v 9:12 | Karma článku: 36.66 | Přečteno: 1604 | Diskuse
Počet článků 202 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4340
Pokud jste právě dočetli jeden z mých článků a něco v něm nechápete, rozhodně to neznamená, že jste imbecil.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.