Historie internetových sociálních sítí sahá až na přelom 19. a 20. století. V online diáři Jiřího Wolkera a Jaroslava Vrchlického nalezneme původní verze básní, jenž autoři museli přepsat k potřebám tehdejší doby.
Z těchto básní pak vznikly takové paskvily, jako je dílo Poštovní schránka od Jiřího Wolkera či Za trochu lásky od Jaroslava Vrchlického. V původní podobě však básně vypadaly zcela jinak. Zápisky z jejich Outlooků verze MS -58 z roku 1899, jenž se podařilo rozšifrovat, nám konečně dovolují nahlédnout na původní znění těchto básní.
Zavřete oči; zde jsou:
Jiří Wolker – Facebooková schránka na rohu ulice
Má Facebooková schránka - blbostí směsice,
to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře, lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela,
příspěvky na ní házejí ze tří stran.
Z Noteboku, Ipadu, z mobila.
Ty posty jsou bílé jako pel
a čekají na sdílení, friendy a člověka,
aby jak čmelák je do všech compů rozesel –
tam kde jsou jůzři,
blizny lajkové, schované v Zuckerbergově objetí.
Když k vám ty posty doletí,
naroste na nich čtenost.
Vysoká nebo nízká.
Jaroslav Vrchlický – Za jeden tweet
Za jeden tweet, šel bych světa kraj.
Šel bych lognutý a šel bych bosý.
Šel v ledu – počet followerů měl high,
Šel vichřicí – a bez Wifiny kdesi,
Šel pouští – na Ipadu perly rosy.
Za jeden tweet, šel bych světa kraj
Jak ten, kdo zpívá u dveří a kosí.
By blogger Ondra K.
