Takový krátký fejeton jak to všechno bylo ve skutečnosti. A budete mile i nemile překvapeni. Všechno totiž bylo trochu jinak.
Radek Banga zvaný Gipsy pískal. Pískal na šatnářku, aby mu přinesla kabáty. Nevšiml si ale, že Kabáti jdou zrovna na pódium. Zmaten faktem, že jeho ošacení chvátá na pódium, obrátil se k šatnářce. Z hrůzou zjistil, že šatnářka je Bílá!
Bílá šatnářka, co to znamená?
„Lucie, to ty tady děláš šatnářku?“
„Nikoliv, já jdu na pódium s kabáty.“
„ Ale proč jdeš na pódium s kabáty, když Kabáti už tam jsou?“
„Podívej se dobře Radku, tohle nejsou Kabáti. Tohle je kapela, co se umístila na druhém místě. Ano, mají na sobě kabáty, ale nejsou to Kabáti. Tohle jsou kabáty s černou lebkou, o kterých se zítra dozvíš samé zajímavé věci.“
„Nezlob se Radku, ale musím pro cenu „ vstoupil do debaty David.
„My jsme tady dva“!, ozval se Michal.
Michale, Davide, počkejte, tohle mi musí někdo vysvětlit.
„Copak tě trápí Radku?“, ozvala se Bílá, jež stále mlčky nabízela Radkovi jeho kabáty.
„Trápí mě taková ta nenávist jak se žene publikem, mám pocit, že svět je jeden velkej xindl. “
„Víš Radku, jsi jenom v blbým věku. Je lepší mlčet a nepískat, anebo vůbec nemluvit, to mi vždy říkala maminka. Ta když jí něco rozčílilo, upekla bábovku a ...
„To už se vyhlašuje objev roku?!“, ozval se Pekař. Ne ne, Pekaři, bavíme se tady o bábovkách.
„Jo holky - to je moje. Zrovna včera jsem si jednu takovou bábovku upekl na špejli.“
Všichni uhýbají z cesty. Z pódia se proti všem šine Mešita.
„Mein Gott!“, strachem vykřikl Radek.
Celý sál povstává a začíná tleskat.
„Kuci, budete se eščě dlouho chádat, já dneska vyzvednout cenu za tatínka", ozve se líbezný, šišlavý hlásek malé Charlottky.
Pomalu se blíží ke schůdkům vedoucím k pódiu.
Tam už na ní čeká dravý Sokol, který nepohrdne chutným slavíčkem.
"Tak co, podíváme se teď i na absolutního vítěze naší ankety?" burcuje publikum dravý pták.
Všichni čekají na závěrečný ortel.
Vidíš Radku, co jsi spískal?
5 000 příspěvků na Faceboku k ranní kávě.
(lehce inspired by Martin Sládek)
