Nošení Burky v Evropě – téma stále žhavé a kontroverzní

V Belgii bude již v brzké době zakázáno nosit burku, tedy typické oblečení muslimských žen. Nevím kdo má co proti této „módě“ a docela mě to děsí. Jen 2 belgičtí poslanci měli odvahu k tomu, aby se při hlasování zdrželi, ale již ne dostatek vůle k tomu, aby vyjádřili své jasné ne. Přesně to bych totiž udělal já, kdyby mě Belgie poprosila, abych se stal jejím poslancem.

Nikdo mi totiž nebude přikazovat co budu nosit.
Ale vše je poněkud složitější:
Někdo totiž namítne, že burka je symbolem týrání žen, popírání jejich svobody, je to prý symbol mužského teroru.
A tady přichází jádro pudla. Mnoho feministicky uvažujících žen poukazuje na několik svědectví dotčených, jak v nich burka zabíjí svobodu, jak je onen závoj pro ně symbolem na cti utrhání a že život bez burky by byl mnohem „růžovější“.
Na druhé straně stojí mnoho historických zdrojů, které poukazují na fakt, že burka se nosila ještě před samotným vznikem islámu. Hovoří o řeckém historikovi Strabo i o díle starořímského učence Tertulliana, ve kterých se již před vznikem islámu hovoří o nošení tohoto oblečení arabskými a perskými ženami.
A teď babo raď.
Zásadní problém je, že islámští  duchovní si slova Koránu, kde se o nošení burky mluví, vyložili po svém. A to hned několika způsoby. Mnoho dalších arabů zase věří, že výklad Koránu se dá přeložit tak, že by měli zakrývající oděvy nosit oba, tedy muž i žena.
Jenže o slovo se hlásí teroristické hnutí Taliban, které si slova Koránu vykládá zhruba 15-ti mocninami na entou, což zapříčiňuje právě slova o ponižování a týrání žen.
Nošení burky se tak stává stigmatem a část Evropy si tento problém vykládá opět po svém.
A tak zde máme dvě rovnice k vyřešení:
Jedna skupina žen, která burku nosí z historických důvodů, jejichž manžel není žádný tyran, ale jen ctitel Koránu, pro něj knihou nejkrásnější. Je to žena, která nemá problém s nošením burky, protože ji vychoval sám Mohamed prostřednictvím svého duchovního odkazu.
A této ženě nosit burku zakážeme.
V druhé rovnici zde máme ženu, která je ženou tyrana, který ji prostřednictvím nošení burky dokazuje jakou nad ní má moc. Tato žena trpí, jelikož právě burka je pro ní symbolem nadvlády jejího trýznitele nad ní samou.
I této ženě nošení burky zakážeme.
Konečně se dostáváme k obhajobě mé volby v belgickém parlamentu, jehož jsem se stal nyní na dobou velice krátkou a určitou členem.
Když zakážeme nošení burky ženě uvedenou v rovnici jako první, pošlapeme tím její víru, učení jemuž věří, stejně jako bychom křesťanům zakázali v neděli chodit do kostela a zpovídat se ze svých hříchů. Tato žena, i když žije v Belgii, bude velice frustrovaná, neboť bude přinucena porušit svoji víru s kterou žije celý svůj život, podle níž se snaží být lepším člověkem. Korán totiž opravdu není nástrojem teroru, je to jen obdoba křesťanské bible, která má tu nevýhodu, že se dá snadno vyložit „po svém“.
I Hitler vedl „boží válku“ ve jménu vyčištění rasy od škodlivých vlivů židovské krve.
A máme tu ženu číslo 2.
Tato žena v Belgii možná svoji burku svlékne, ale nejspíš jenom jednou. Je totiž dost dobře možné, že ihned po příchodu domů jí muž tyran jasně ukáže co si o belgických zákonech myslí, a pokud to žena neudělá dříve sama pod vědomím co možná nastane, v tom lepším případě bude pod burkou nikoliv skrývat své ženství, ale počet modřin, kterým bude její tělo poseto.
Zákazem nošení burky nic nedokážeme. Bojujeme jen se symbolem, nikoliv s podstatou zla. To se skrývá ve zločinecké organizaci, která si nošení burky uzpůsobila k obrazu svému a toto zlo šíří nikoliv prostřednictvím burky, ale prostřednictvím skutečného fyzického ale zejména psychického násilí.
Bojujme s původci zla. Nikoliv s jejich obětmi.