6.C. si vyrazila na školní výlet za Gagarinem do Moskvy. Poprvé většina žáků letí letadlem, proto je o zábavu postaráno. Nikdo netuší jak to skončí.
Po četných urgencích v diskuzi po uveřejnění prvního dílu výletu za Gagarinem, mi nezbývá nic jiného, než pokračovat v nastoleném trendu v dílu druhém:
Co se stalo v prvním díle:
Pionýři ze 6. C. letí na Gagarina do Moskvy. Všichni se pozvraceli. Letadlo vlastně nikdo neřídí a řítí se dolů bez nouzového východu. Na scéně se objevilo ruchadlo. Předseda třídy má proslov a depresi.
Ano je to tak. Předseda má depresi, skepsi a nespí. Protože je z nás nejchytřejší.
Právě dokončil svůj proslov a podlomila se mu kolena. Nechme předsedu svému osudu, než si dá na hubu.
Spolkl jsem dnes již třicátýosmý kinedryl. Snad mě nebude bolet hlava.
Situace byla nadále neutěšená. Letadlo se zdálo (po rekonstrukci, kterou narychlo provedli Mrázek s Pospíšilem) v dobrém stavu, ale řítilo se přímo k zemi stále dál. Nejvíce jsme ale měli strach o soudružku učitelku. Nějak se nám nezdála. Chodila po letadle sem a tam a nad něčím usilovně přemýšlela. Úplně jsem v ní ztratil důvěru. Zdálo se mi, že nastalou situaci zvládá hůře než ostatní.
Na zvratky už všichni pomalu zapomněli, posádka letadla byla stále zamčená na záchodě, kapitán kašlal do mikrofonu a snažil se nám říct něco povzbudivého před smrtí. Situace se tedy oproti době před pěti minutami značně uklidnila.
Zase jsem přemýšlel o tom, jaké to bude, až budu umět onanovat, znovu jsem plánoval cestu československou hitparádou se svým megahitem „naše třída“, opět se mi před očima mihla spolužačka Tereza a vylila mi sodovku do vlasů.
K mému sedadlu se přiřítil Bouček.
„Co tak blbě čumíš? Letadlo hoří. Musíme se evakunovat“! Na cizí slova byl Bouček admirál.
No tak to mi ještě scházelo. Několik spolužáků už mělo na zádech baťohy s padáky a nacvičovalo seskokovou sestavu ve tvaru lotosového květu, jehož tvar někdo okoukal z příručky pro jogíny. Do toho soudružka učitelka rozdávala dobré rady. Ale s parašutismem neměla vůbec žádné zkušenosti. Na co tu pak máme dospělé, pomyslel jsem si.
Nemohu bohužel posoudit, v jaké letové hladině jsme se zrovna nalézali, ani kolika stupni Celsia nás přivítá Moskva. Z reproduktoru se totiž ozývala státní hymna Tchajwanu, což byl původ vzniku většiny součástek letadla. Asi se loučily se svým dočasným domovem.
Padáky došly, a tak na mě zbyl už jenom propadák. Vzal jsem jim zavděk a chystal se k výsadku. V sestavě lotosový květ jsem měl zastávat pupen.
Většina třídy se shromáždila u nouzového východu letadla, který byl utržený. Vtom odněkud přilétl Královec s nouzovým východem a stejně jako nouzový východ otevřel, nyní ho zaklapl. Zeptali jsme se ho, kde to poletoval. Situace se začala obracet. A to doslova. Až doposud se letadlo řítilo, nyní začalo stoupat. Až dosud jsem propadal beznaději, nyní jsem postrádal naději. Až dosud se učitelka hroutila, ale nyní se zhroutila. Byly jsme uprostřed časové smyčky! Jak z ní ven?!
Všem nastalá situace strašně srážela sebevědomí. Jako zázrakem se z nikoho nestala sociálně vyčerpaná troska se sklony k masochistickým orgiím (o tom až později).
Karlík chtěl zavolat rodičům z mobilu, ale zapomněl, že ho ještě nevynalezli. Navíc až se tak stane, z letadla si nezavolá.
Pár lidí se již vracelo na svá místa, když v tom naše zhroucená soudružka učitelka zakřičela: „STROP!“
V tu chvíli se většina z nás opravdu podívala na strop a tam lezl obrovský černý pavouk. V jeho pavučině se zachytilo pár zvratků z minulého dílu a on si teď právem lezl smlsnout na své kořisti. Naše cesta za Gagarinem se změnila v hodinu přírodopisu.
„Vidíte? Opravdu 8 nohou“, pravila učitelka, čímž vyčerpala svoji veškerou odbornou znalost tohoto předmětu. Pavouk se nažral a koza pod ním zůstala celá. Nerušeně si dál pletl svoji pavučinu napříč motorem.
„To je nápad! Spustíme se na laně!“, kdosi vykřikl.
„Nikdo tady obcovat s lesní zvěří nebude!“, ostře protestovala učitelka.
První pozitivní zpráva dne byla, že se začalo servírovat občerstvení.
Ale kdo by těsně po odvolaném seskoku padákem, v hořícím letadle, s hysterickou učitelkou v zádech myslel na jídlo...
Pokračování příště
1. díl ZDE
