Schyluje se k samotnému vyvrcholení olympijských her. Tím je finálový závod v přestupování v metru ve stanici Muzeum v půl deváté ráno. U komentátorského stanoviště vítám specialistu na tuto disciplínu bezdomovce Oldřicha, jež pražské metro dobře zná.
„Ahoj Oldo.“
„Na zdraví.“
Hledat favority mezi závodníky je složité. Zvítězí mladá žena se sluchátky v uších a brašnou na zádech? Dosáhne na jednu z medailí muž ve středním věku s malou taštičkou a knírem? Nebo si pro vítězství doběhne důchodce s holí, černý kůň závodu?
Český národní tým bude reprezentovat Jan Rybička, který by jako rodilý pražák, měl mít před reprezentanty cizích zemí výhodu.
A už jsme na startu. Všichni dobře vědí, že o výsledku závodu se rozhoduje již v zastávce metra Hlavní nádraží, která je bezprostředně před zastávkou Muzeum. Již nyní si hledají své pozice pro start. Ti nejzkušenější se tlačí ke dveřím výstupu. Je to chyták, neboť ve stanici Hlavní nádraží se vystupuje a nastupuje vpravo ve směru jízdy, zatímco na Muzeu je to na straně opačné. Tady by někteří zahraniční borci mohli ztratit šanci na vítězství a stoupnout si ke špatným dveřím.
Metro se blíží ke stanici Muzeum a limit počtu cestujících v jednom vagonu je překročen o cca 48%. Začíná zde opravdová startovní horečka. Pot stéká po tvářích. Tady půjde o hodně. Odér co se line kolem, je pro tento závod typickým.
Metro již vjíždí do stanice, ale co to?!
Organizátoři závodu si pro účastníky připravili opravdovou perličku. Závodníky před startem rozdělili napůl a do stanice Muzeum nechali přijet druhou soupravu metra i z opačné strany! To bude mela. Olympijský výbor sliboval velkolepé překvapení. Tady ho máme.
Do startu již zbývají vteřiny. Někteří závodníci ve spěchu mačkají tlačítko ovládající otevírání dveří, ačkoliv nefunguje. Důchodce nechce promeškat tolik důležitý start a tlačí se s pomocí své hole k východu. Mladá žena se sluchátky již poskakuje u dveří, aby se nastartovala k nejdůležitějšímu závodu její kariéry. A kdepak máme Honzu Rybičku? Již se klepe u těch správných dveří a mačká si stopky. Trhne snad dnes olympijský rekord?
Vozy metra s obou stran zastavují v zastávce Muzeum naprosto ve stejný okamžik. Tady nějaké protesty po závodě neobstojí.
A PRÁVĚ BYLO OSTARTOVÁNO!
Dveře všech vozů se otevírají naráz. Jako mávnutím kouzelného proutku se nástupiště proměňuje v arénu plnou rozzuřených býků, jež míří k jedinému cíli. K eskalátoru.
Výhodu samozřejmě mají ti, jimž se dveře otevřely právě u vstupu na pojízdné schody. Eskalátory jsou zde pouze dva a jsou proklatě úzké. Ti co si zvolili dveře metra, jež zastavili dále, se snaží dohnat svůj hendikep sprintem. Zde se střetávají s těmi, kteří na této zastávce chtějí vystoupit, nikoliv přestoupit. Již jsou i tito nešťastníci tlačení davem k eskalátoru. Na to že se chtějí dostat ven z podzemí, se jich nikdo neptá. U pojízdných schodů tak vzniká chumel podobný včelímu úlu. Z tohoto živého organismu po jednom vypadávají účastníci finále přímo na eskalátor.
K pravému eskalátoru se jako první probil černý kůň důchodce a holí zatarasil prostor, kudy by se dal předběhnout. Nepůjde to zprava ani zleva. Stojí uprostřed a užívá si záběry bezpečnostních kamer. Ale to je zrada!, křičí závodníci, jež si pro svůj sprint vybrali pravý eskalátor. Lidé stojí za důchodcem a mudrují. Ani poklepání na rameno a zřetelné „Pardon“ od slečny ho neobměkčí.
Nahoře pár závodníků zjistilo, že pravý eskalátor je zablokovaný důchodcem, proto se ihned vydávají k tomu na levé straně, který okupují závodníci jenž přijeli ze směru I.P.Pavlova. Včelí úl vlevo se tak nafouknul a po nástupišti se táhne fronta, která bude za chvíli doplněna o další závodníky z dalšího vozu metra.
Ale co se děje na čele závodu!?
Důchodce vpravo si všimnul, že lidé vlevo proudí po schodech dolů a chtějí ho tak připravit o vítězství.
O co se vlastně bojuje? Je to včasný přestup na zelenou linku „A“. Zájemců je mnoho, ale medaile jenom tři.
A to už jsme ve vestibulu metra. Tento oblouk se přebíhá sprintem a závodníci to vědí. Za ním na ně totiž čeká finálový eskalátor. Kdo sem doběhne jako první, má už téměř vyhráno.
Opět nezklamali. Jsou tu. Ostatně jako vždycky. Revizoři!
Několik závodníků na prvních místech již mělo zlatý svit v očích. Ten teď pohasíná. Banda 6 revizorů zablokovala prostor a vybraní závodníci se musí podrobit kontrole. Spěšně vyndávají své Open karty, ale ani ty jim nepomohou. Čtečka na karty je zoufale pomalá a platnost Open karet omezená.
Přešťastní ti závodníci, jež zůstali oku revizora uchráněni. Rázem se dostávají na vedoucí pozice. A je mezi nimi i český reprezentant Jan Rybička, černý kůň důchodce i mladá žena se sluchátky!
Teď už jde do tuhého. Sprint po rozjetých schodech není pro slabé povahy. Postavy doslova letí vzduchem dolů. Asi uprostřed pojízdných schodů všem vedoucím závodníkům dochází, že dnes to bude těžce vybojovaná medaile. Zdola se ozývá zastavující metro, které proti jejich směru vyšle protiproud závodníků, jejichž cíl je tam, odkud oni právě vystartovali. A opravdu. Oba davy se střetávají dole u eskalátorů. Dnes je cíl závodu v metru směrem na Dejvickou, proto musí závodníci, kteří teď sjíždějí z eskalátorů vpravo projít davem, který se sápe k eskalátorům vedoucím nahoru.
Je to noblesní podívaná. Metra přijíždí i na lince A z obou směrů a teď se v tom nevyzná už ani Robert Záruba. Několik proudů cestujících se tak střetává ve finálovém souboji. Čí směr převáží? Kam se naši závodníci vlastně dostanou? Budou vtlačeni zpět rozohněným davem, který spěchá v opačném směru na Muzeum, nebo se všichni sejdou až na Dejvické?
Z davu se náhle vynořila mladá slečna se sluchátky, která se i přes vystupující dav dere finálovou chodbičkou ke dveřím metra. Ano, využívá faktu, že je žena. Úspěšně nastupuje, a stává se tak olympijskou vítězkou! Dveře se červeně rozsvítily, signalizujíc brzké zavření a dav, který se stále nachází ve spodním vestibulu, zatím nevyplivnul dalšího závodníka.
Ale přeci jen. A je to český závodník! Dveře se již pomalu zavírají. Honza se nevzdává a skáče svou pověstnou rybičku do vagonu metra, přičemž na poslední chvíli strčí obě ruce mezi zavírající se dveře. Půlkou těla uvnitř, nohami ven. Zavírající dveře ho skřípnou a vlak metra se rozjíždí. Žena se sluchátky se stále raduje, ale tady půjde o nohy. Jan Rybička se nevzdává a vmáčkne se do vozu metra právě v okamžiku, kdy metro míjí hranu tunelu, jež již měla pochystáno na vydatnou snídani. Nikdo jiný s přestupujících se již do vozu metra nedostal. Jan Rybička to dokázal! Česko má stříbrnou olympijskou medaili!
Další závod se ve stanici Muzeum uskuteční už za pár minut. Za dalších pár minut pak další a další, bude tomu stejně zítra, pozítří, za měsíc i za rok. Přijďte se někdy podívat. Opravdu to stojí za to.
Výsledky olympijského závodu:
- místo: Žena se sluchátky, Venezuela
- místo: Jan Rybička, Česká republika
- místo: neuděleno
Staňte se fanoušky Blogu Ondry Kňavy na Facebooku. Budete tak mít přehled o nejnovějších článcích, můžete zde přidat svůj názor nebo poslat tip na zajímavý článek apod.
https://www.facebook.com/BlogOndraKnava
