"No tak to budu muset přijet já za tebou, co?"
"Ne, nikam nejezdi, já to udělám za tebe, nikam nemusíš jezdit."
"No počkej, ale to mě zaregistruje tam u vás u Prahy, tam já jezdit nebudu se nechat očkovat!"
"Ne, já ti vyberu místo u vás a půjdeš tam."
"No hlavně ať se tam dá dojet autobusem a není to někde v poli. Však i rodit tvoji mámu jsem jela tenkrát do nemocnice linkovým autobusem."
"Neboj, bude to buď v nemocnici nebo na poliklinice."
"Hele ale oni to určitě poznaj, že mě registruješ ty a pak budu v novinách, že podvádím."
"Ale ne, to já tě můžu registrovat, uvedu tam tvoje osobní údaje a pak ti přijde email, kdy se máš jít nechat očkovat."
"Ale já nemám žádný email?!"
"No jasně, promiň, přijde mně email a já ti pak jen řeknu, kdy a kde máš být. Jen mi musíš říct, jestli nemáš nějaký závažný zdravotní problémy, abych to tam uvedl."
"No zrovna před týdnem jsem byla na prohlídce a doktor říkal, že mám brát už jenom jeden prášek denně na ten můj tlak. Tak tam uveď tu, tu hypertenzi jo?! Taky jsem mu řekla, že nevím jestli mě vezmou, protože mám nadváhu!"
"Babi cože? Ty a nadváhu? Vždyť máš i s postelí maximálně 60 kg!"
"No měla bych mít podle výšky tak 55kg no."
"Neboj, oni tě vezmou. Jo jenom tady čtu, že ti přijde SMS kód, tak mi ho ráno nadiktuješ jo?"
"Hele já ty esemesky nikdy nečtu, to se nedá přečíst, radši mi zavolej."
"No to já ti zavolám, ale ten kód tam stejně musíš přečíst, abys mi ho mohla říct. Nebo mi to můžeš přeposlat na mobil."
"Jak jako přeposlat? Co to je? To asi zavolám dceři, ať mi to přijde přečíst. Nebo víš co? Já někde najdu brýle, co mám na čtení a zkusím to teda přečíst. Snad to nebudou zase ty nítěnky malé, jak někdy posílají."
"Jo babi a chceš se vůbec nechat očkovat, to já tě do toho nechci nutit."
"Hele klidně, na mě stejně přijde řada, až už budu pod drnem."
"Neboj babi, díky tomu, že ti je skoro 86, tak to snad do konce příštího roku stihnou."
"No vždyť říkám, že už budu dávno pod drnem!"
