Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dopis na rozloučenou

25. 06. 2009 11:58:48
Ahoj Renatko. Rozhodl jsem se odejít z tohoto světa. Asi Tě tento dopis překvapí. Bohužel už nemám sílu žít.

Vím, že mě asi budeš nenávidět, ale chci z tohoto světa odejít se ctí a zejména chci, aby ses konečně dozvěděla pravdu. Věřím, že mě pochopíš. Často jsi mě podezřívala, že po práci nechodím na pivo s kamarády, jak jsem Ti vždycky tvrdil. Měla jsi pravdu. Již 2 roky se stýkám se svoji kolegyní z práce Eliškou, která mi vždycky rozuměla. Vždycky jsem jí měl za svoji nejlepší kamarádku, ale nyní, když si nás viděla na cestě z práce se Ti musím přiznat. Když Jirka dospěl, moc mě mrzelo, že nemáme již další dítě o které bychom se mohli starat. Nikdy jsi nepochopila, že mé vtipy o sestřičce Jirkovi byly jen mým tajným, nesplněným přáním. Jak víš, již půl roku marně hledám zaměstnání a nemůžu nás dva za žádnou cenu uživit. Myslím si, že Ti tu beze mne bude líp. Právě jsem se dozvěděl, že Eliška potratila naše dítě. Renatko, náš vztah již spěl delší dobu do záhuby. Vzpomeň si, kdy jsme se naposled milovali. Je mi to velice líto Renatko, ale já už jsem s Tebou nemohl žít. Eliška je hodná žena, ale teď, když jsem se dozvěděl o neplánovaném potratu našeho dítěte už opravdu nemám sílu jít dál. Můj vztah s Jirkou tomu také přispěl. Poté co jsme se pohádali a již jsem ho 5 let neviděl už opravdu nemám nic, pro co bych dále žil. Věřím, že si s Jirkou poradíte, Tvé mamince je již 90 let a jistě se u ní místo pro Vás dva najde. Rozhodl jsem se totiž odkázat všechno své jmění Elišce, která má teď větší problémy než Ty. Měli jsme se za poslední rok opravdu krásně a já věřím, že mi odpustíš. Eliška na mě byla vždycky hodná a já jsem jí dlužen to, co jsem Tobě dával celý svůj život. Svou závěť jsem sepsal se svým právníkem, snad mi opravdu odpustíš. Autem stejně nerada jezdíš a nedávno si říkala, že ho nepotřebuješ. Na závěr bych chtěl říci Renato, že jsem k tomuto rozhodnutí došel opravdu svobodně, nebyl jsem pod nátlakem a vše jsem pečlivě zvážil. Myslím, že Ti bude na světě beze mne líp, poté co znáš o mně pravdu. Josef

Renata se vrátila z práce o něco dřív. Přes dveře do ložnice viděla svého manžela v posteli jak spí, což bylo zvláštní, protože touto dobou býval v práci. Přivřela tedy dveře, převlékla se a začala připravovat večeři. Zanedlouho šla do ložnice, neboť tam měla schované recepty na různé druhy polévek, které s manželem tolik milovali. Po příchodu do ložnice si všimla otevřené obálky na svém nočním stolku společně s ampulkou jakýchsi prášků. Na obálce našla svoje jméno, tak sedíce na jejich manželské posteli začala číst první řádky textu.
Po přečtení první věty v ní hrklo, podívala se na manželovo tělo a začala vytáčet známé číslo první pomoci. Sanitka dorazila do 10 minut.
Lékař k ní tiše přistoupil a řekl jí, že je manžel již 2 hodiny mrtvý a jestli slyšela o nové metodě resuscitace, kterou provádějí jen odborníci u nich v nemocnici u sv. Kryštofa, která je opodál. Renata zavrtěla nesouhlasně hlavou, když už lékař vytáčel jakési telefonní číslo.
Slyšela pouze: "Předávkování léky. Né více jak 2 hodiny. Dobře, vezeme ho k Vám."
Nedokázala si z tohoto hovoru nic odvodit, tak jen mlčky přihlížela, jak promptně nakládají manželovo tělo do sanitky, která pak s houkáním odjížděla pryč. Vše se seběhlo tak rychle, že nedokázala odhadnout co se vlastně děje.
Tak si vzala k očím list papíru, který tu jako jediný zbyl.

V nemocnici u svatého Kryštofa zatím nastal chaos. Vše se začalo horečně připravovat na nenadálou událost. V momentě kdy přijali pacienta Josefa chaos vrcholil. Na sále strávili doktoři renomovaných jmen 5,5 hodiny.
"Dobrý večer pane, slyšíte mě? Vidíte mě?" Josef nepřítomně pokýval hlavou. Můžete vyslovit svoje jméno? Po krátké odmlce se rozlehl sálem nepatrný zvuk "Josef Linhart"
"Vítejte zpět člověče!"
Sálem se rozlehl hlasitý potlesk. Sestra se slzami v očích napsala do operačního listu: První oživovací operace za použití solného roztoku zchlazeného na několik stupňů pod nulou v ČR proběhla úspěšně. Pacient odpovídá na otázky a je plně při vědomí.
Mezitím Josef s hlavou plnou otázek hleděl ke stropu operačního sálu. Orosilo se mu čelo, a i když byl stále trochu v mdlobách stačil si uvědomit, že dopis co napsal, již nejspíše našel svého adresáta.

 

 

Poznámka autora: Toto jsem již kdysi uveřenil na některých literárních serverech.

Autor: Ondra Kňava | čtvrtek 25.6.2009 11:58 | karma článku: 17.33 | přečteno: 7953x

Další články blogera

Ondra Kňava

Miniblog: Návod na snížení ceny taxislužby

Tajné slevové kódy do supermarketů či do internetových obchodů putují po Internetu. Podařilo se mi zachytit jeden, který je schopen snížit cenu taxi až o 75%.

19.10.2017 v 9:37 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 219 | Diskuse

Ondra Kňava

Muž se nechal sterilizovat místo okurek

Drobné přeřeknutí či záměna slůvek může někdy vést ke katastrofě. Při konzultacích s praktickými lékaři se mějte obzvláště na pozoru!

12.10.2017 v 14:04 | Karma článku: 18.64 | Přečteno: 829 | Diskuse

Ondra Kňava

Jak po mně ženy šílely a já jim zbaběle unikl

I přízeň žen může být někdy problematická. Obzvláště, když ji dosáhnete poněkud kontroverzním způsobem. Mějte se před ženami na pozoru!

11.10.2017 v 11:15 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 682 | Diskuse

Ondra Kňava

Volit či nevolit voly?

Před volbami se slovo „vůl“ skloňuje na můj vkus až příliš často. Je to prostě jedna velká volovina. Posuďte sami:

10.10.2017 v 10:17 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 702 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Daniel Tomáš

Pravda bolí

Tak třeba já osobně jsem zastáncem a tradičním uživatelem lži. Nač si kazit život zbytečnou a hloupou pravdou, když si můžeme všechno tak krásně nalhávat a užívat pohody?

24.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 20.44 | Přečteno: 1384 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Náhled do pekla v druhé světové

„Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“ Toť citát Edmunda Burkeho, britského politika a filozofa ze začátku 18. století, který stojí na zadní straně obálky debutu Zimní muži Jespera Buggeho Kolda. Po přečtení...

24.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 6.40 | Přečteno: 245 | Diskuse

Tereza Lišková

18 věcí, které můžete dělat, když Vánoce klepou na dveře

Očumovat nádherně nazdobené výlohy obchodů plné blikajících světýlek a jiných vánočních cingrlátek, dokud nedostanete epileptický záchvat.​ Třeba.

23.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 8.92 | Přečteno: 300 | Diskuse

Marek Ryšánek

Aby nebylo pozdě.

Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu.

23.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.75 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jaroslav Herda

Svatyně

Tam za vodou v rákosí, kde ukrytý je prám, Ti přečtu tisíc perexů, abys, až budeš verše číst, ses převyznala ve textu. To Ti řikááám. Bude tam mokro, hamťavo, prostě samá voda. Spolu se zahřejem, sirky by zvlhly, nech je doma.

22.11.2017 v 20:57 | Karma článku: 5.47 | Přečteno: 142 | Diskuse
Počet článků 207 Celková karma 14.68 Průměrná čtenost 4274
Pokud jste právě dočetli jeden z mých článků a něco v něm nechápete, rozhodně to neznamená, že jste imbecil.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.