Jeste jeden dotaz

Jeste mam jeden dotaz... Jak by jste charakterizoval ctenare humornych knizek? Napr. serii Adrian Mole od Sue Towsend?

Re: Jeste jeden dotaz

Dovoluji si tvrdit, že čtenáři podobné literatury trpí nemají absolutně žádný smysl pro humor. Jsou sice neustále vysmátí, ale jen z vtipů co říkají ostatní. Trpí nadváhou. Jako vyzvánějící melodii na mobilu mají znělku české sody. Patří do blázince . O.K.

Já čtu jen

Vkladní knížku nebo Poučení z krizového vývoje. Co Vy na to, pane Kňava?

Řeknu vám jaký jste člověk.

Přehnaně sebevědomí frajírek, který trpí mylnou představou, že má smysl pro humor. Je to hloupé, není to vtipné.

Re: Řeknu vám jaký jste člověk.

Ja si myslim, ze to vtipne je. A to patrim mezi vasnive ctenare. Samozrejme, nemuzou mit vsichni stejny smysl pro humor, ale je dulezite, umet si udelat srandu i sam ze sebe

Tak dobře....

Cesta - Cormac McCarthy.

Što éto "maniodepresivní symbióza" ?

A jinak: "I am into hard sci-fi, fantasy is bullshit"

Re: Što éto

Ále, je dobrý řtivo a špatný čtivo. Toho hard sci fi si dneska člověk moc nepočte.

wau :)

...takhle jsem se dloooouho nepobavila. Díky, Ondro :).

Já ti možná prozradím jak moc se mýlíš.

Podle jediného kritéria neurčíš nic. Všichni kdo mají tělesnou teplotu pod 37 nejsou zdraví, všichni kdo nad nemají chřipku nebo angínu. Všechny blonýny nejsou hloupé a všechny brunety prudce inteligentí. Né každý hrubián je špatný člověk a né každý uhlazený jedinec je slušný člověk. V dnešní době je to často na opak. Jediné co platí je, že pokud si někdo myslí, že je chatřejší než ostatní a troufá si posuzovat druhé lidi je hloupý

Re: Já ti možná prozradím jak moc se mýlíš.

A ten kdo nepochopí nadsázku není vždycky suchar...ošem ve Vašem případě se obávám, že to platí bezezbytku

Řekni mi jaký jsem člověk

A teď mudruj.

Knihy čru podle nálady. Když jse v pohodě, tak se rád dovídám nové věci z encykolopedií. Někdy se mi rozvrtí fantazie, tak si pustím Roberta Palmera a otevřu nějakou sci-fi a jsem najednou v budoucnosti. Někdy si zace potřebuji si pustit Vivaldliho a otevřít něco od Bernarda Cornwella a rázem jsem ve stoleté válce. Pokud mám deprese a ještě mne přepadne nějaká bacil, tak mi náladu stopro vylepší Mikulášovy patálie od Reného Goscinnyho s geniálními ilustracemi Jean-Jacquesa Sempého. Průřez mých oblíbených knih od puberty jsou Erich Maria Remarque, Hrabalovo pábitelství, docela silně na mne působil Malevil od Roberta Merleho. Měl jsem období Arkadije a Borise Strugačských. Další období byl Mika Waltari. Jinak odpočinkově šáhnu po detektive(Agatha Christie, Edgar Wallace...). Málem bych zapomněl na další knižku, která mi šla pod kůži: Na cestě od Jacka Kerouacka. No a hodně mne rozesmát byli Černí baroni od Miloslava Švandrlíka - tehdy se rozmnožovali na opisováním na psacím stroji.......

Re: A teď mudruj.

Jj, kniha je takovy stroj casu + teleport dohromady. Ale autoruv clanek povazuji spis za srandu a nadsazku

co má co společného

fantasy s "koukáním do hvězd a přemýšlením o budoucnosti v roce 15858 (či kolik to bylo?)". Četl jste to někdy? Fantasy je spíš (= většinou) taková pohádka z doby středověku (s nadsázkou), to nemá se sci-fi nic společného, pane autore... O samotných charakteristikách pak snad ani nemá smysl se rozepisovat, jestli to mělo být vtipné, tak se to moc nepovedlo.