Konec světa se blíží

Čas zde na zemi je nám drasticky vyměřen. Člověk dýchá a vydechuje. Tepe mu srdce, ale každý pohyb jednou skončí. Stejně tak matička Země se nového úsvitu jednou již nedočká. Nevyjde slunce, kohout nezakokrhá, autobus do práce neodjede.

Čas zde na zemi je nám drasticky vyměřen. Člověk dýchá a vydechuje. Tepe mu srdce, ale každý pohyb za nějakou dobu utichne. Stejně tak matička Země se nového úsvitu jednou již nedočká. Nevyjde slunce, kohout nezakokrhá, autobus do práce neodjede.
Zdali se předtím dokážeme dostat ke hvězdám je ve hvězdách. Máme proklatě málo času. Je nám umožněno poznat jen nicovatou úsečku chodu světa a vesmíru. Přesto se snažíme. Cestujeme. Snažíme se dýchat. Dýchat co nejvíc zhluboka, jako by právě tento nádech byl tím posledním. Prožíváme. Poznáváme. Jdeme za věděním.
Máme opravdu málo času. Všichni to víme.

Přesto nikdy v životě nepochopím jednu věc.

Pokud můžete plýtvat časem, který trávíte na tomto světě tlacháním a řešením botiček cizího dítěte, je mi vás upřímně líto.

P.S: Toto je můj vzkaz všem, kteří cítili nějakou potřebu vyjádřit se ve věci botiček od firmy Dior, dcery Petry Paroubkové